Podle rava Káleva Efendopulo (Afendopolo, Afendopulo) existuje hierarchie osob oprávněných vyhlašovat nařízenou přísahu. 
Tato hierarchie sice není nikde přesně a výslovně definována, vyplývá ale z Písma svatého a z děl učenců.

Podle rava Káleva Efendopulo (Afendopolo, Afendopulo) stojí na vrcholu hierarchie osob oprávněných vyhlašovat nařízenou přísahu proroci.
Pokud je přítomen prorok, je to prorok, kdo je oprávněn vyhlašovat nařízenou přísahu.
Následující autoritou oprávněnou vyhlašovat nařízenou přísahu je pomazaný král.
Pokud není přítomen prorok, je to pomazaný král, kdo je oprávněn vyhlašovat nařízenou přísahu.
Pomazaný král je v hierarchii postaven výše než učenec (starší z lidu) nebo kněz.
Byl to král Saul, kdo vyhlásil nařízenou přísahu, ne nikdo z přítomných starších z lidu a kněží.
Pokud není přítomen prorok ani král, je oprávněn vyhlašovat nařízenou přísahu nejvýznamnější nebo nejvyšší z učenců, například hlava nejvyššího náboženského soudu בֵּית דִּין.
Například Ezra vyhlašoval nařízenou přísahu několikrát, viz Ezra 10. 
Naopak běžný člověk není oprávněn vyhlašovat nařízenou přísahu zavazující jiného člena komunity.

Občas se stane, že se učenci ve věci vyhlášení nařízené přísahy neshodnou.
Pokud se neshodnou stejně učení učenci, měla by se komunita řídit názorem většiny.
Pokud ale k menšině patří učenec, který svými znalostmi a svou autoritou výrazně ostatní učence převyšuje, měla by se komunita řídit názorem nejvyšší autority, ne názorem většiny.
Výjimkou z tohoto pravidla je případ, kdy s učencem, který svými znalostmi a svou autoritou výrazně ostatní učence převyšuje nesouhlasí ostatní učenci, v takovém případě by se měli učenci řídit názorem většiny členů komunity. 

Komentář k § 23.4

Autorita učence

Podle rava Káleva Efendopulo (Afendopolo, Afendopulo) by měl mít pravomoc zavázat komunitu nařízenou přísahou největší učenec komunity.
Největší učenec komunity by měl mít tuto pravomoc i v případě, že by s vynesením nařízené přísahy nesouhlasila většina ostatních učenců.
Postoj rava Káleva Efendopulo (Afendopolo, Afendopulo) se shoduje s obecným karaimském postojem k pravdě, tj. upřednostňuje učence před většinou. 
Pravda je podle karaimů inherentní, tj. bytostně daná a existuje nezávisle na obecném mínění.
V Tóře je psáno: Nenásleduj většinu, páchá-li zlo. (2M 23:2)
Je tedy logické, že by měl mít největší autoritu ten, kdo nejvíce rozumí pravdě.

Za pozornost stojí skutečnost, že rav Kálev Efendopulo (Afendopolo, Afendopulo) pravomoc největšího, tj. nejvzdělanějšího učence vyhlašovat nařízenou přísahu velmi specifickým způsobem omezil.
Největší, tj. nejvzdělanější učenec byla podle rava Káleva Efendopulo (Afendopolo, Afendopulo) neměl vyhlásit nařízenou přísahu v případě, pokud se proti vyhlášení nařízené přísahy postavila komunita jako celek a alespoň dva po něm nejvzdělanější učenci.

Člověkem vytvořené zákony

Nařízená přísaha umožňuje podle některých učenců vůdci donutit své společenství, aby (aniž by s tím všichni jeho členové souhlasili) jeho členové jednali určitým způsobem nebo aby se naopak nějakého jednání zdrželi. 
Nařízené přísaha se tedy nápadně podobá zákonu.
Nařízená přísaha ukládá stejně jako zákon společenství povinnost nebo společenství omezuje bez výslovného souhlasu každého jednotlivého člena tohoto společenství.
Velká část učenců zastává názor, že Tóra, která je souborem nábožensko-právních zákonů, byla stvrzena přísahou na hoře Sinaj.

Navzdory velké podobnosti mezi nařízenou přísahou a standardní legislativou neobsahují klasická karaimská nábožensko-právní díla prakticky žádné (ne-li zcela žádné) člověkem vytvořené zákony.
Tím se zásadním způsobem karaimská nábožensko-právní díla liší od nábožensko-právních děl talmudistických rabínů.
Jak tedy karaimové nahlíží na člověkem vytvořené zákony?
Legitimizuje nařízená přísaha legislativní systém vytvořený člověkem?

Abychom mohli odpovědět na tyto a další podobné otázky, musíme nejdřív najít odpověď na několik podotázek:

1) Potřebujeme vůbec člověkem vytvořené zákony?

2) Jsou člověkem vytvořené zákony porušením zákazu: Každé slovo, které vám přikazuji, budete pečlivě dodržovat. Nic k němu nepřidáte ani z něho nic neuberete (5M 13:1)?

3) Může být nařízená přísaha závazná trvale?

Potřebujeme člověkem vytvořené zákony?

Tóra neřeší mnoho praktických věcí, například dopravní pravidla, zřízení policejního sboru, nebo třeba hospodářskou či ekonomickou kriminalitu jako například daňové, pojišťovací, uvěrové podvody nebo třeba klamání spotřebitele.
Může tomu tak být buď proto, že Tóra připouští existenci člověkem vytvořených zákonů nebo proto, že Tóra dává autoritám pravomoc vytvářet zákony odvozením od zákonů Tóry.  
Druhá možnost se zdá být mnohem pravděpodobnější. 
Například verš: Ve všech svých branách, která ti יהוה, tvůj Bůh, dává, bys měl pro každý kmen jmenovat soudce a וְשֹׁטְרִים úředníky, a ti budou soudit lid spravedlivým soudem. (5M 16:18) umožnuje nejenom vytvoření soudního systému ale i policejního sboru. *
Tóra dává autoritám pravomoc zřídit policejní sbor, zároveň je ale nezatěžuje jeho přesnou specifikací, tím umožňuje flexibilní zřízení policejního sboru v souladu s potřebami dané doby a dané komunity. 
V žádném případě se tedy nejedná o udělení absolutní pravomoci vydávat zákony, jedná se o záměrné a omezené zmocnění aplikovat zákon v souladu s potřebami dané doby a dané komunity.  

* Hebrejské slovo שׁוֹטֵר v moderní hebrejštině označuje policistu

Když Tóra nařizuje abychom používali přesné váhy, přesná závaží a přesnou míru pro sypké látky i pro tekutiny: Budete mít poctivé váhy, poctivá závaží, poctivou אֵיפַת efu a poctivý הִין hin. (3M 19:36), nezakazuje jen okrádání pomocí nepřesných vah, závaží a měr, ale i jiné typy podvodů.
Z výše uvedeného zákona lze pomocí metody logického odvozování הֶקֵּשׁ odvodit zákaz všech druhů podvodů.
Stejně jako v biblických dobách záviselo poctivé měření na používání standardizovaných (dnes bychom řekli kalibrovaných) vah, závaží a dodržování standardizovaných měr, tak dnes závisí poctivé obchodní praktiky na dodržování zásad poctivého obchodního styku mezi subjekty směny zboží a služeb, tj. jakési obdobě dobrých mravů.
Například pokud jde někdo k lékaři, očekává, že lékař dosáhl požadovaného stupně vzdělání a medicínských znalostí.
Pokud čteme účetní závěrku nebo výroční zprávu očekáváme, že obsahují správné údaje.
Podvodu se dopustí ten, kdo tato očekávání zneužije. 
Podvod je jednou z forem porušení dohody nebo smlouvy mezi poskytovatelem zboží nebo služby a spotřebitelem, proto musí mít autorita pravomoc definovat rámec dohody nebo smlouvy, tj. definovat, co je porušením dohody či smlouvy a co ne.
Tato pravomoc umožňuje autoritám flexibilně regulovat podvodná jednání bez ohledu na dobu a místo.

Zákazem přidávat ke slovům Tóry jsme se již zabývali v kapitole § 10.3.
Podle rava Elijahu ben Moše Bašjači se tento zákaz vztahuje pouze na člověkem vytvořené zákony, které jsou vydávány za Boží zákony předané Lidu Izraele na hoře Sinaj. 
Podle rava Elijahu ben Moše Bašjači porušuje zákaz přidávat k Tóře a ubírat z Tóry pouze ten, kdo tvrdí, že člověkem vytvořený zákon je zákonem Božím, tj. zákonem vytvořeným na základě vůle Boha nebo na základě Božího přikázání, tj. tak jak je psáno ve verši: … Říkají: Tak praví Panovník יהוה, יהוה ale nemluvil! (Ezechiel 22:28)
Názor rava Elijahu ben Moše Bašjači podporuje skutečnost, že těmto slovům předchází slova o falešném proroctví: Proroci se to pak snaží zabílit omítkou falešných vidění a lživým věštěním … (Ezechiel 22:28)
Nejznámějším příkladem porušení zákazu přidávat k Tóře a ubírat z Tory je tzv. ústní Tóra, o které rabíni talmudistů tvrdí, že byla předána spolu s Tórou psanou na hoře Sinaj.
Ústní Tóra talmudistů totiž připisuje Bohu přikázání, která Bůh nikdy nepřikázal.
Člověkem vytvořený zákon, který není vydáván za zákon Boží, tj. za zákon vytvořený na základě vůle Boha nebo na základě Božího přikázání, zákaz přidávat k Tóře a ubírat z Tóry neporušuje.