Mojžíš požádal Boha, aby dal odpověď na otázku, kterou mu položily Celofchadovy dcery, tj. na otázku, zda mohou dcery zdědit otcův majetek v případě, že zesnulý otec neměl žijící syny.
Boží odpověď upřesňuje dědické právo a zákony týkající se dědictví následujícím způsobem: 

Když někdo zemře a nemá syna, převedete dědictví po něm na jeho dceru. Jestliže nemá ani dceru, dáte dědictví po něm jeho bratrům. Jestliže nemá ani bratry, dáte dědictví po něm bratrům jeho otce. Kdyby ani jeho otec neměl bratry, dáte dědictví po něm jeho nejbližšímu příbuznému z jeho rodu; ten je obdrží. (4M 27:8-11)

Z doslovného výkladu výše uvedených Božích slov vyplývá následující pořadí dědiců:

1) Synové zesnulé osoby
2) Dcery zesnulé osoby
3) Bratři zesnulé osoby
4) Strýcové zesnulé osoby z otcovy strany

Z doslovného výkladu výše uvedených Božích slov dále vyplývá, že dědic nižšího stupně dědí pouze v případě, že neexistuje žádný žijící dědic vyššího stupně.

Tóra přímo nezmiňuje možnost, kdy by dědili rodiče po svých zesnulých dědech, zároveň ale zdánlivě paradoxně umožňuje dědit strýcům zesnulé osoby z otcovy strany.
Z toho vyplývá, že Tóra umožňuje přechod dědictví na generaci rodičů zesnulé osoby.
Proč ale Tóra upřednostňuje strýce z otcovy strany před rodiči zesnulé osoby?
Učenci zastávají názor, že ve většině případů umírají rodiče dříve než jejich děti a také to, že smrt dětí je velmi tragickou událostí, proto se podle učenců Tóra upřednostňuje zmínku o přechodu dědictví na strýce z otcovy strany před zmínkou o přechodu dědictví na rodiče zesnulé osoby.  
Protože Tóra umožňuje přechod dědictví na osoby z generace rodičů zesnulého, snažili se karaimští učenci definovat, jak postupovat v případě, kdy zemře dítě dříve než jeho rodiče.  
Podle učenců jsou v takovém tragickém případě rodiče dědici vyššího stupně než strýcové z otcovy strany a bratři. *
Je tomu tak proto, že příbuzenská spřízněnost s rodiči je silnější než příbuzenská spřízněnost s bratry.
Příbuzenský vztah s bratrem může vzniknout pouze prostřednictvím společných rodičů. ** 

* To znamená, že pokud zesnulý, tj. zůstavitel neměl žádné děti a jeho rodiče jsou stále žijí, stojí rodiče v pořadí dědiců před bratry zesnulé osoby a strýci z otcovy strany. Karaimští učenci dále stanovili, že před strýci otcovi strany mají v dědickém řízení přednosti i žijící prarodiče zesnulé osoby. 

** Jak již bylo zmíněno, rodiče obvykle umírají dříve než jejich děti. V minulosti ale byly běžné (a v mnoha nezápadních kulturách stále běžné jsou) velké věkové rozdíly mezi jednotlivými sourozenci, rodiny byly navíc často velmi početné. Běžně se tak stávalo, že strýcové z otcovy strany byli mladší než jejich synovci a že své synovce přežili. To je zřejmě dalším důvodem, proč Tóra zmiňuje strýce z otcovy strany a nezmiňuje (výslovně) rodiče zesnulé osoby.