Zákaz hospodaření se týká jak polí, tak vinic, neboť je psáno: Ale sedmého roku ať má země Šabat, slavnost odpočinku, Šabat pro יהוה: své pole neosívej a neprořezávej svou vinici. (3M 25:4)
Zákaz se vztahuje jak na zrno obilovin, tak na plody dřevin.
Učenci se rozcházeli v názoru, zda se zákaz vztahuje i na zeleninu, která neroste na dřevinách, tj. na stromech a keřích, například na melouny, okurky, zelí nebo mrkev. 
Někteří učenci zastávali názor, že zákaz vyplývá přímo z části přikázání: své pole neosívej ... (3M 25:4)
Jiní učenci zastávali názor, že se tato část přikázání týká obilovin, zákaz pěstování zeleniny považovali za analogii zákazu pěstování obilovin.
Poslední část učenců zastávala názor, že se zákaz týká pouze plodin, které lze dlouhodobě skladovat, tj. déle než jeden rok, respektive déle než dva roky.
Tito učenci svůj názor opírají o Boží příslib obsažený ve verši: Šestého roku na vás sešlu takové požehnání, že země vydá úrodu na tři roky! (3M 25:21)
Bůh slibuje, že ten, kdo bude dodržovat Rok odpočinutí země שְׁמִטָּה, dosáhne v šestém roce cyklu takové úrody, která vystačí na i následující dva roky, tj. i na sedmý a osmý rok.
To znamená, že úroda sklizená v šestém roce cyklu vydrží až do sedmého roku cyklu a sklizně prvního roku následujícího cyklu.
Proto tato poslední část učenců zastávala názor, že se zákaz vztahuje pouze na ty plodiny, které vydrží uskladnění delší než jeden rok, respektive dva roky.
Většinu zeleniny takto dlouho skladovat nelze.