Prvorozený syn zesnulého by měl zdědit po svém zesnulém otci dvojnásobný podíl dědictví, neboť je psáno: 

Když někdo bude mít dvě ženy, z nichž jednu bude milovat a druhou ne, a obě mu porodí syny, přičemž הַבֵּן הַבְּכֹר prvorozený bude synem té nemilované, otec pak nesmí ve své závěti majetkově upřednostnit syna milované namísto syna nemilované. Ať přizná prvorozenství synu té nemilované a dá mu dvojnásobný díl z celého dědictví. Protože je prvotinou jeho mužství, náleží právo prvorozenství jemu. (5M 21:15-17)

Právo prvorozeného syna je právem na dvojnásobný dědický podíl v porovnání s dědickými podíly mladších bratrů, v žádném případě to neznamená, že by bylo dědictví rozděleno na tři podíly, prvorozený by dostal dva podíly a ostatní bratři by se museli podělit o třetí podíl.

Prvorozenost vychází pouze z pořadí potomků mužského pohlaví, tj. prvorozený syn může mít několik starších sester, přesto je považován za prvorozeného on, a ne nejstarší sestra.
Za prvorozeného se považuje pouze nestarší otcův syn. 
Pokud má otec více manželek, je za prvorozeného považován syn, který se otci narodil jako první, ne každý první syn každé z otcových manželek.
Na základě výše uvedených skutečností došli učenci k závěru, že prvorozený syn dědí dvojnásobný podíl pouze z otcova majetku, nikoli však z majetku své matky.

Učenci zastávali názor, že stejně jako má prvorozený syn právo na dvojnásobný podíl z majetku zesnulého otce, měla by mít nárok na dvojnásobný podíl i prvorozená dcera zesnulého otce, samozřejmě za předpokladu, že má dcera podle příslušných pravidel na dědictví nárok. *
Své tvrzení opírají o skutečnost, že dcera prvorozeného syna může zdědit dvojnásobný dědický podíl svého otce, v případě, že nežijí příbuzní, kteří jsou v pořadí dědiců před ní. (viz § 20.6.3)
Tím spíše by měla mít podle těchto učenců prvorozená dcera možnost zdědit po svém zesnulém otci dvojnásobný podíl napřímo.

* Například v případě, že zesnulý otec neměl žádné syny.