Tóra zakazuje křížit dva samostatné zvířecí druhy, jak je psáno: Nedávej spolu pářit dva druhy hospodářských zvířat. (3M 19:19)
Je například zakázáno křížit koně a osla, jejichž potomkem je mezek (potomek samce koně a samice osla) nebo mula (potomek samce osla a samice koně).
Slovo כִּלְאַיִם je odvozeno z kořene כלא a je příbuzné slovům כֶּלֶא vězení nebo כָּלָא věznit, zabránit šíření, zadržet, potlačit, …to proto, že se mezidruhoví kříženci nemohou vzájemně dále rozmnožovat, tj. kříženci jsou reprodukčně uvězněni, jejich reprodukce je potlačena, je zabráněno jejich šíření.
Například hřebec mezka nebo muly je vždy sterilní, výjimečně se objevují zprávy o plodných klisnách, tyto zprávy ale nikdy nebyly spolehlivě potvrzeny.

Pokud by klisna mezka nebo muly hypoteticky plodná byla, mohla by se křížit pouze s hřebcem koně nebo osla, ne s hřebcem mezka nebo muly, tzn. že by křížení vedlo k jednomu z původních druhů, ne k vytvoření nového druhu, jako je tomu v případě křížení plemen (ras) jednoho druhu, kdy může křížením plemen (ras) vzniknout nové plemeno (rasa).
Samice kříženců tygra a lva jsou plodné, mohou mít potomky pouze s nekříženým samcem, jejich potomci samčího pohlaví jsou opět sterilní a potomci samičího pohlaví se mohou pářit opět pouze s nekříženým samcem. – poznámka překladatele

Kromě toho, že dva mezidruhoví kříženci nemohou mít potomky, se vyznačují i svým zvláštním vzhledem, výrazně se totiž odlišují od obou svých rodičů.  

Tóra sice výslovně zakazuje křížení různých druhů hospodářských zvířat, zákaz se ale vztahuje na křížení jakýchkoli různých druhů zvířat.
Hospodářská zvířata (dobytek) jsou zmíněny proto, že se jednalo o nejčastěji a v největším množství lidmi chované druhy zvířat. 
Hospodářská zvířata (dobytek) byla chována v nesrovnatelně větším množství než například šelmy (psy a kočky), nebo zvěř, tj. divoce žijící zvířata.
Kniha אדרת אליהו Plášť Elijášův navíc tvrdí, že je zakázán už samotný pokus pářit různé druhy zvířat, a to včetně křížení druhů různých rodů, čeledí a řádů, které by nebyly schopny zplodit potomky. 
Kniha אדרת אליהו Plášť Elijášův zmiňuje například zákaz páření krávy a prasete nebo krávy a velblouda, tj. jedinců různých rodů, kteří nejsou, na rozdíl od koně a osla, kteří náleží ke stejnému rodu, schopni zplodit potomky.

Je ale přípustné nechat pářit dva křížence stejného typu, například hřebce muly (potomek samce osla a samice koně) a kobylu muly (potomek samce osla a samice koně), ne však hřebce mezka (potomek samce koně a samice osla) a kobylu muly (potomek samce osla a samice koně).
Aby mohli být dva kříženci považováni za křížence stejného typu, musí být oba potomky samců stejného druhu a samic stejného druhu. 
Je zakázáno pářit a křížit křížence dvou druhů s (nekříženými) jedinci druhů jejichž jsou kříženci.
Například kobylu muly (potomek samce osla a samice koně) s hřebcem koně či osla, nebo hřebce mezka (potomek samce koně a samice osla) s kobylou koně či osla.

Komentář k § 22.2.1 

Jedním z kritérií, která kniha אדרת אליהו Plášť Elijášův používá k určování kříženců, je plodnost.
Myšlena je schopnost dvou kříženců zplodit potomky.
I mezi kříženci se najdou plodní jedinci, v naprosté většině se jedná o samice, které se v naprosté většině mohou rozmnožovat pouze s nekříženými jedinci.
Samice křížence náleží ke כִּלְאַיִם i když je plodná, to právě proto, že se může rozmnožovat pouze s nekříženými samci, ne s kříženci stejného typu.  
Kniha אדרת אליהו Plášť Elijášův připouští páření dvou kříženců stejného typu, zřejmě proto, že kdyby byli hypoteticky oba kříženci stejného typu plodní, podobali by se jejich potomci rodičům a mohli by (hypoteticky) plodit další jejich rodičům podobné potomky.