V této kapitole se pokusím vysvětlit pravidla dědictví v souladu s knihou אדרת אליהו Plášť Elijášův.
Učenci se ne vždy shodli v otázce pravidel dědictví, nejmenší shoda byla v otázkách dědictví žen.
Jak bude popsáno později, dokonce i kniha אדרת אליהו Plášť Elijášův připouští za určitých okolností změnu některých pravidel. 
Toto téma bude podrobně popsáno v následujících kapitolách, domnívám se ale, že je vhodné uvést čtenáře do problematiky již v této kapitole.

Rav Elijahu ben Moše Bašjači přijal následující pořadí dědiců a pravidla dědictví:

1) Pozůstalost si rozdělí synové zesnulého
2) Pokud zesnulý neměl syny, rozdělí si pozůstalost dcery zesnulého
3) Pokud neměl zesnulý syny ani dcery, rozdělí si pozůstalost rodiče zesnulého
4) Pokud ten, kdo měl nárok na dědictví zemřel (před smrtí zůstavitele, nebo v době dědického řízení), dědí jeho podíl jeho dědicové ve výše uvedeném pořadí.

Příklad uplatnění čtvrtého pravidla:

Ruben má syna Mojžíše a dceru Rebeku. Mojžíš zplodí dceru Ráchel a krátce po narození dcery zemře. Krátce po smrti Mojžíše zemře i jeho otec Ruben.
V tomto případě zdědí veškerý Mojžíšův majetek (včetně dědictví po Rubenovi) jeho dcera Ráchel, Mojžíšova sestra Rebeka po Mojžíšovi nezdění nic.
To proto, že Mojžíš byl dědicem prvního stupně (Pravidlo 1).
Protože byl Mojžíš v době Rubenovy smrti již mrtvý (a dědictví ještě nebylo vypořádáno), přešlo jeho dědické právo na jeho dědice (Pravidlo 4).
Mojžíšova dcera a Rubenova vnučka Ráchel se tak dostala v pořadí před Rubenovu dceru Rebeku (Pravidlo 4).

Nyní se podíváme, jak učenci vysvětlují pořadí dědiců uvedené v kapitole 4M 27.
Pozůstalost přechází nejprve na syna, neboť je psáno: Když někdo zemře a nemá syna …
Pokud po smrti zůstavitele nežije žádná jeho syn, přechází pozůstalost na jeho dcery, neboť je psáno: … převedete dědictví po něm na jeho dceru. 
Pokud nemá dceru, přechází pozůstalost na rodiče zesnulého, protože ale Tóra předpokládá, že ve většině případů zemřou rodiče dříve než jejich děti, rodiče jako dědice nezmiňuje a stanovuje, že pozůstalost přechází na dědice podle jejich pořadí, tj. na syny rodičů zesnulého, tj. na bratry zesnulého, jak je psáno: Jestliže nemá ani dceru, dáte dědictví po něm jeho bratrům.
Pokud rodiče zesnulého nemají žádné žijící syny, přechází dědictví na dcery rodičů zesnulého, tj. na sestry zesnulého, jedná se obdobu případu, kdy zesnulý nemá syny a pozůstalost přechází na jeho dcery.
Pokud rodiče zesnulého nemají žádné další děti, zdědí pozůstalost rodiče rodičů pozůstalého, tj. prarodiče pozůstalého.
Tóra ale vychází z předpokladu, že prarodiče v naprosté většině případů zemřou dříve než rodiče, proto stanovuje, že dědictví přechází na syny prarodičů, tj. strýce zesnulého, jak je psáno: Jestliže nemá ani bratry, dáte dědictví po něm bratrům jeho otce.
Tóra sice zmiňuje pouze strýce z otcovy strany, rav Elijahu ben Moše Bašjači ale zastává názor, že by měli mít nárok na dědictví i strýcové z matčiny strany, a to ve stejném rozsahu jako strýcové z otcovy strany.
To proto, že podle rava Elijahu ben Moše Bašjači má matka stejné právo zdědit majetek svého zesnulého dítěte jako jeho otec.
Při stanovování velikosti podílů je nezbytné vzít v úvahu právo prvorozeného na dvojnásobný podíl.
Jak již bylo zmíněno, učenci se neshodli na pravidlech týkajících se dědiců ženského pohlaví, a to jak dcer, tak matek.
Výše uvedená pravidla vyjadřují názor rava Elijahu ben Moše Bašjači.